Jak se jmenuje koňský postroj?

Přirozená chůze (chůze, klus, klus, cval) se kůň pohybuje bez předchozího tréninku.

Umělá chůze (prvky vyšší jezdecké školy – piaffa, pasáž, školní nebo španělský krok a klus, třínohý cval, pirueta atd.) se u koně rozvíjejí speciálním výcvikem.

Kalhoty – (anglické kalhoty), jezdecké kalhoty speciálního střihu (široké v bocích a úzké, těsně přiléhající k noze na holeni).

Waltrap – (italsky: qualdrappa). Deka z látky nebo sametu, nošená na hřbetě koně pod sedlem.
Volt – (francouzsky volte – obrat).

1. Drezurní figura, pohyb po kruhu o průměru 6m.
2. Ve skokových soutěžích je „volte“ překročení koňské značky kdekoli na skokanském poli. Považováno za neposlušnost koně a potrestáno.

Cval — nejrychlejší skok ve 3 taktech s fází volného visu. Podle rychlosti a charakteru pohybu rozlišují cval arénový (až 300 m/min), cval (400-750 m/min), smeč a svižný cval.

Denník – zcela uzavřená místnost ve stáji pro individuální držení koně bez vodítka. Stánek je umístěn ve stáji podél uličky na jedné nebo obou stranách. Stánek je vybaven krmítky a automatickými napáječkami.

Pól – součást překážek o průměru 10-12 cm a délce 4 m.

Oplocení – strmá překážka vyrobená z tyčí nebo desek. V kombinaci s příkopy, zářezy, kůly atd. tvoří výškové a zeměpisné překážky.

Zaseka – typ překážek v jezdeckých soutěžích. Skládá se z dřevěného rámu na kůlech, uvnitř kterého je klestí nebo živé keře. Abatis jsou instalovány jako jedna překážka a v kombinaci s jedním nebo dvěma příkopy.

Amble – rychlý symetrický chod s dvoukopytnou boční oporou a fází volného letu. Délka kroku koně při klusu je kratší než při klusu, ale rychlost pohybu může být vyšší kvůli častějším krokům, které jsou vlastní klusu.
Hipoterapie (reitterapie) – léčebná jízda na koni (hipoterapie – v překladu z řečtiny „léčba koněm“) je účinnou metodou rehabilitační terapie. Hipoterapie – Fyzioterapeutická léčba založená na neurofyziologii pomocí koní a jezdectví.

Příkop – druh překážky. Mnoho parkourových překážkových soutěží zahrnuje suchý nebo vodou naplněný otevřený příkop. Jeho šířka v závislosti na soutěžní třídě je 200-450 cm a vpředu, uprostřed ani vzadu není žádná překážka vyšší než hladina vody.

Kariéra – svižný cval. Na dostizích zdolají plnokrevní jezdečtí koně lom dlouhý 1 km za méně než 1 minutu (světový rekord – 53,6 sekund).
stopovací sloupek – kláda nebo silná tyč upevněná vodorovně na tyčích zarytých do země pro přivázání koně mimo stáj. Výška – 100-120 cm, délka v poměru 150 cm pro každého koně.
Šňůra – dlouhý, pevný cop o délce 8-10 m a šířce 15-20 mm, určený k pohonu koně v kruhu.
Gamaše
1. Odnímatelné pevné desky se spojovacími prvky.
2. Zvonky na rukavicích používaných závodními jezdci.

Oblek – jeden z hlavních poznávacích znaků koně. Přesná definice obleku spolu s popisem znaků umožňuje rozlišit jednoho koně od druhého. Barva je dědičná vlastnost koně a je určena barvou vnější srsti hlavy, krku, těla a končetin a ochrannou srstí hřívy, ocasu a kartáčů. Základní barvy koní – černá, hnědá, červená a šedá; odvozeniny z nich – karakaya, brown, game, dun, slavík, savrasaya, kauraya, mousey, roan, piebald, forelock.

Ohlávka – uzdečka bez udidla, stájový předmět určený k držení koně na vodítku (pomocí chumburu) a jeho vyvedení ze stáje
Hýždě — ochranné prostředky, které zabraňují provozním poraněním dolních končetin koně — bezpečnostní obuv.

Přistání – pozice jezdce v sedle. Musí sedět sebevědomě, rovně, volně, bez namáhání a jemně sledovat pohyby koně. Těžiště jezdce je co nejblíže těžišti koně.

Lynx – jeden z nejrychlejších chodů koně. Při pohybu v klusu kůň střídavě krokuje diagonálními páry nohou: pravá přední – levá zadní, levá přední – pravá zadní.

Sbírka – vyvážení koně pod jezdcem, aby měl pozici, ze které se kůň může snadno pohybovat jakýmkoli směrem.
Třmen – součást sedla, zařízení pro podporu nohy jezdce při sezení na koni a jízdě. Zpočátku funkci třmenů pravděpodobně plnily otvory po okrajích zvířecí kůže umístěné pod jezdcem na hřbetu koně. Pak byly vynalezeny třmeny ve formě poutek na opasek. Kovové třmeny se objevily v Asii a Evropě ve 4.–5. n. E.

Klus – pomalý a zkrácený klus (délka kroku cca 2 m). Existuje klidný klus, který nemá závěsný stupeň (rychlost 1 km za 4,5 minuty) a zrychlený klus, nazývaný také volný, nebo veselý (rychlost 1 km – 3,5 minuty). Volný klus tvoří asi polovinu tréninku klusáka.
Ohlávka – (z něm. trense), udidlo, udidlo, skládající se z udidla a 2 kroužků, k nimž se šnůrka připevňuje k lícním páskům čelenky.Na kroužky je také připevněna otěž. V tlamě koně leží sousto na jazyku a bezzubých hranách spodní čelisti, dotýká se koutků tlamy.

Postroj – postroj, zařízení pro přenos tažné síly koně na vozík (posádku). Vybírají a upravují ho na každého konkrétního koně tak, aby postroj přispíval k maximálnímu výkonu a nezranil jeho tělo.
Uzda – část koňského vybavení a postroje určená k ovládání koně. Skládá se z uzdečky nebo ohlávky umístěné na hlavě koně, udidla a otěží

Bič – pomocný prostředek ovládání koně, jehož použití je omezeno pravidly jezdeckého sportu a hipodromu testování koní. Bič nesmí být delší než 75 cm a při testování klusáků – 125 cm.

Chumbur – ohlávka na přivázání koně. Chumbura může být řetěz, lano nebo cop.

1. Pomalý chod koně bez fáze volného visu s oporou 2 a 3 kopyty, při které jsou slyšet 4 po sobě jdoucí dopady kopyt na zem. Frekvence kroků je asi 100 za minutu. Rychlost chůze rychle se pohybujících koní je 1-6 km/h, u těžkých koní 8-4 km/h.

2. Jeden krok končetiny, jehož délka se měří vzdáleností dvou po sobě jdoucích stop jednoho kopyta a pohybuje se od 0,8 do 1,2 m v kroku, od 2,5 do 6 m v klusu, od 5 m do 8 m ve cvalu.
Schenkel – (německy: Schenkel) Jeden z prostředků ovládání jezdeckého koně, vnitřní plocha jezdcovy nohy od kolena k chodidlu, připevněná k tělu koně za podpásovkou.
Spur — (německy Sporen) — trny. Pomocný prostředek, který zvyšuje účinek nohou. Připevňuje se páskem k horní části paty boty.
Schwung – zvýšení kroku při zachování tempa

Denní školka
1. Krmítko pro koně.
2. Zařízení pro podávání sena koni ve formě mříže svislých tyčí. Upevněné šikmo na stěně kotce nebo stáje mírně nad úrovní hlavy koně. Kůň žere seno z jeslí postupně, téměř nikdy neskončí na podlaze a není ušlapáno.

Napsat komentář